Létal jsem s OLYMPIJI EON-419x
DAL
Na
setkání starých kluzáků IVGR 32 v polských Gliwicích,
kde jsme se jako POTK reprezentovali několika kluzáky ( SG 38,Pionýr,Honza,Lunˇák, Sohaje 125,425,VT16),jsem se
měl možnost přeškolit na vyjímečný typ a to EON Olympiji 419x-DAL. Tato je majetkem našeho nového člena
POTK pana Borise Kožuha.
Byl jsem příjemně překvapen jeho letovými vlastnostmi.Ne o všech
starých,jinak vyjímečných kluzácích se dá
prohlásit,že jsou i létavé.Tato Olympie byla vyráběna v Anglii firmou Elliotts of Newbury
v letech 1958-1959 a to celkem v 7 exemplářích typu 419 (rozpětí
19m),údajně pro účast na MS v polském Lešnu.
Z těchto sedmi se do dnešních dnů dochovaly tři kluzáky. Klouzavý poměr
1:38 tento typ řadí k součastníkům našeho Démanta.
Musím ještě dodat,že kdybych měl možnost volby mezi ním a Olimpijí,tak
bych bral Démanta,který je pro mě ta nejlépe létající
orchidej,která se v dřevěných kluzácích postavila.
Jak jsem již uvedl,pocity z létání patří k těm příjemným. Start
v aerovleku i na navijáku je bez problémů a i obratnost
je na 19m kluzák dobrá. Protože jsem se dohodnul s Borisem o zapůjčení
tohoto kluzáku do Hronova,měl jsem další možnost na klubovém letišti více tento
typ poznat. Dokonce se 23.8.dostavilo počasí vhodné na přelet.
V dvouhodinovém intervalu se mi podařilo uletět trojúhelník 113km průměrem
74km/hod,když poslední rameno bylo přes 90km/hod. Nejlepší klouzavost je při
47knt.,ale přes 55knt začíná hodně padat. Přistání s použitím brzd bez
problémů. Za zvláštní zmínku stojí skluz. Po vytažení brzd,vytracení rychlosti
s následným zkřížením kormidel,jako by vám někdo ukradnul vzduch pod
křídly. Ze země to vypadá jako neřiditelný pád,ale pro pilota,po srovnání
řízení,je přechod do klouzavého letu bez problémů. Pádová udaná rychlost je 31knt.Opravdu kluzák při
této rychlosti ještě letí. Kroužení kolem 40knt. Doprava bez problémů,doleva
nutno přidat trochu nohy. Přechod z levé do pravé bez ztráty výšky a
v pohodě. Zato ve stoupání na ustředění se musí neustále korigovat
řízení-kulička má snad motorový pohon.
Tak
to je asi všechno o mých pocitech s létáním na tomto veteránu,na kterém se
cvičili i piloti RAF v šedesátých letech. Nakonec celkový nálet cca 4000
hodin i startů tomu nasvědčují.
Emil Slíva